...letos to byl boj už i při přihlašování, bo nováček v teamu Hájis přišel k Raptisovi dokonale připraven, ale díky jedné záludné otázce a loudajícímu se serveru to nakonec bylo tak tak a svoji kladnou roli sehrál i Kalcium. Každopádně se zadařilo a mohli jsme se těšit co nám Orgové přichystají.
Den před odjezdem se snažím skouknout alepoň nějaká videa a na akci balím těsně před odjezdem. Přijíždí Kalcium a vyrážíme na Butov, kde už čeká zbytek týmu a železný býk. Nu, dáváme první pivo a jdeme na to. Požadovaných 20 vteřin plníme všichni. Kalcium dostává noviny, ale člověk se moc nemůže soustředit, když po dlouhé době vidí známé tváře a chce prohodit alespoň pár slov. Jako Kolibřík jsem rád, že se můžu opět pozdravit s kuřetem, brojlerem, husokachnou, nebo-li velkou krůtou.
Taktiku máme léta stejnou, zásadně nedělíme tým, zážitek je pro nás víc než vítězství a navíc, víc lidí, víc legrace. Jako tým se však snažíme zabrat a posunout se na přední příčky. Po startu neřešíme šifru, ale vyrábíme lakrosky. Což o to, jsme zruční a lakrosky máme pěkné, ale vybíháme mezi posledními. Netuším, jak to dokázali ostatní vyrobit tak rychle. Po tmě dokážeme vyvinout celkem dobrou rychlost a tak rychle získáváme korálky.
Najednou stojíme na břehu a sledujeme dívky, jak odhazují svršky, tož do toho jdeme s Rapisem taky a vrháme se s navigací a čelovkou do přehrady na jejímž druhém konci svítí světýlko naděje, nebo je to rybář, vyberte si… ostatní nás následují po břehu. Jako spojař záklaďák oceňuji Fousáčovo telegraf i když udělat krátkou čárku chce trochu tréninku. Za odměnu si odnášíme korálek a také bedýnku, na které se krásně sedí. U teepee nám náčelník Velká zlá krůta vzteky zahazuje korálky. Než kluci nastartují mobily, máme barvy duhy zpaměti hotové a hurá do cíle. A cíle mají být velké, takže si za soupeře do Basecampu volíme tým Přes mrtvoly.
Po noční části ještě jedeme na nafukovacím člunu odlovit Poctu ARH – in the dark and almost naked. Následuje družba, povídání, plánování a ani nestíhám vyndat kytáru, bo jsme najednou v hospůdce sami a to jsou teprve dvě ráno. Když si s Raptisem připravujeme nocleh v teepee, plují po přehradě rozjaření dederáci (občané bývalé DDR). Ráno nás budí cvakáním závěrky Hájis, který nesplnil první ranní úkol, tedy vstát v pět a zaběhnout do Stříbra pro koláčky a šátečky. Snídaně je tedy o něco chudší. Následuje návštěva WC s cílem dostat se na tu správnou startovní váhu a je tady start.
Dostáváme ranní tisk a netušíme co s tím. Po chvilce čtení vyrážíme, Kubidlo a já, každý na jinou část přehrady. Mezitím Kalcium plave do půlky přehrady pro další prachy a cestou zachraňuje kačera, kterého při plavání chytla křeč.
Měníme strategii předchozích let a vrháme se hned na misi Poklad na zelené přehradě – paradní akce s dalekohledy, navigováním plaváčků – my měli člun - zaměřením potopené bójky a potápění s nožem za účelem dolování artefaktů ze dna. Překvapilo mě, že i několik metrů pod vodou ještě dokážu rozeznat stíny a nalézt co potřebujeme.
Přemísťujeme se na misi Zlato trapera Slima a hledání zlata a azimut po pařezech nám nedělá větší problémy.
Následuje Tajemství dolu Quiet Rocks, což je můj letošní favorit, kde největším kladem jest trpělivost a pečlivost ve vybarvování. Daří se nám hned napoprvé, i když to teda dalo fušku.
Letíme do basecampu a máme se na co těšit. Vodácká disciplína s kánoí, vorem na kterém stojí dva naháči a dopravou vody k potrubí. Soupeři jsou rychlejší, ale neumí se tak trefit, takže je to plichta. Následuje zápas v lakrosu, kde je úkol jasný, rozdrtit tým Přes Mrtvoly. Raptis nastudoval na youtube jak se lacros hraje a protože sledoval americkou verzi, hrajeme to od začátku jako hokej. Sopeřům se to moc nelíbí, bo je podezřívám, že očekávali souboj v bílých rukavičkách, plný bonmotů, omluv a poklon. Hra je to ovšem taková tvrdší, soupeři mají štěstí, že je od přehrady dělí plot, bo by párkrát i zaplavali. Nejsou moc psychicky odolní a nechápou, že některé údery lakroskou do obličeje byly fakt nechtěné a že hra tělem je naprosto férový způsob boje. Fanoušků se sešlo hodně, jen nevím, proč všichni fandili nám. Zápas v regulérním čase skončil 1:1 jak na body, tak na počet žlutých karet. Nájezdy na bránu ukončil Raptis, který střelil penaltu neskutečnou, tzv. „Z“ falší, kdy se míček záměrně odrazil nejdřív zleva, pak zprava a naprosto přesně a neomylně trefil bránu :D.
V následném rybaření byl soupeř o dvě čudly lepší, což jsme dohnali naše zlaté hody nohou na terč. Ve střelbě jsme ovšem ztratili, každopádně již víme, co dokáže takový odražený šíp.
Doplňujeme vodu a spěcháme na další mise – život v teepee 1, 2 – koho by napadlo, že půjdeme dvakrát skoro stejnou cestou. Šifra s vařečkama a coinem, druhá s mřížkou a barevnýma copánkama se nám líbí.
Indiánská squaw Bílý kvítek mi připomíná jeden vtip, ale také se jedná o pěkně provedenou misi –šifra je jednoduchá a tak hurá dál.
Mise Kde je zakopaná válečná sekera – pěkná šifra s proti slunci průhlednými teepee. Jen trochu bloudíme díky naší nepřesnosti u Rychlého zajíce.
Mise zapomenuté dítě kmene apačů – jednoduchá mise, vyřešená s trochou štěstí ihned, jen musím poznamenat, že apačům se rodily fakt ošklivé děti.
Na indiánské stezce oceňujeme ručně kreslenou mapu a šifru s Totemy, nic složitého, jen oči jsme přehlédly, díky fotodokumentaci máme vyřešeno dřív, než se kluci vrátí s nápovědou a hurá pro finálku.
Odtud jedeme do přes Stříbro, kde dáváme klobásu a na pouti fotíme povinnou selfie s koněm na kolotoči. Mise Problém honáka Jima – zde je první šifra jen lehká obměna indiánské stezky a druhá šifra zavání daktyloskopií kravských kopýtek. Pak už jen zkratka k autu typu: „je to delší, zato horší cestou“.
Odtud už jen spěcháme Po stopách Jesseho Jamese spolu s Raptisem a ostatní zatím řeší zprávu od Rybany - a hurá do cíle. Zde ještě ladíme v posledních pár minutách chybějící bonusy a …. je to za náma.
Pohledem zpět – ano, udělali jsme pár chyb, které nás stály lepší než 13. místo – zprávu od Rybany jsme vyřešili, tři nápovědy dostali, ale už se nezamysleli nad tím, že odpověď je „rezervace“ . Trošku jsme ztratili čas s QR kodem, kde jsme mohli odjet a pro finále doběhnout až později a v posledních 20 minutách už si netroufli odlovit Nový Butovský Most. Ale taková je hra. Nám se moc líbila, i díky organizaci, která byla zvládnuta na jedničku.
Domů jsem odjížděl unavený, ale přesto pln pozitivní energie, která ze mě bude ještě dlouho sálat.
Howgh.
rx pharmacy dgsolbvfdWasebacholoam
(brusyVed, 29. 5. 2021 6:24)